hra1.jpg

Web literárního počinu autorek Chensie a Wish.



Tvé tělo jednou zemře, ale Tvá duše zůstane nesmrtelná…"

Měli byste zájem pomoci nám hledat podoby jednotlivých postav HOD?.)

Ano (15 | 75%)
Ne (5 | 25%)

Máte nějakou konkrétní představu, jak by měly vypadat postavy z HOD?

Koupili byste si Hru o duši, kdyby vyšla jako kniha?

Ano (57 | 86%)
Ne (9 | 14%)

Do jaké věkové kategorie patříte??

Méně než 11 ( | 0%)
11 - 15 (62 | 56%)
16 - 20 (38 | 34%)
21 - 25 (6 | 5%)
Více než 25 (5 | 5%)


(web autorek Chensie a Wish)
(web autorek Chensie a Wish)
II. řada romantické série o násilnickém upírovi Chesterovi a jeho tajemné maličké. Co se stane s Chazovou nevlastní sestrou??
Diana

„Nejsem si jistý, jestli to pomohlo," řekne, jakmile vejde do mého pokoje.

Zmučeně se na něj zadívám, ale jinou reakci ze sebe vydolovat nedokážu.

„Di?" Zřejmě ucítí vůni mé krve, proto se na mě tak zkoumavě zadívá. Nemusí ani nijak moc mhouřit oči, mám zakrvácené celé zápěstí i krk. Ani jsem se nebránila. „Di!" vrhne se ke mně s obavou v očích.

Je krásné, že má o mně ještě strach.

„Co se stalo?!" zatne zuby a prohlíží si mé rány, které se zřejmě neotevírají jen při nedostatku jedu, ale také při krizových situacích. Proč to sakra v té knížce nikde nepsali? „Pomůžu ti," řekne a snaží se mě položit na postel.

„Ne," prosmýknu se pod ním a nevšímám si bolestného tepání, které mi pohyb trochu zhoršuje.

„Proč ne?" Nechápavě roztáhne ruce, jako by mě chtěl ochránit před možným nebezpečím. Jakmile se ke mně snaží dojít, opět mu uhnu. „Do hajzlu, můžeš mi říct, co se za tu dobu, co jsem byl pryč, zase změnilo?!" vypění zoufale.

Co se změnilo? Křiknu v duchu bezmocně a usyknu bolestí, protože ty rány skutečně bolí a v srdci se mi odehrává nesmírná bitva. Padnu před něj na kolena, tohle už prostě nezvládám!

„To bolí!" zvrátím hlavu. „Běž za ní!" rozbrečím se a vší silou ho od sebe odstrčím. Pohne se sotva o dva centimetry, komické.

„Cože?" nechápavě se mě k sobě znovu přivine, i proti mé vůli. „Přece jsme se domluvili, že se jí pokusím pomoct, tak proč tohle všechno?" Evidentně se snaží pochopit tu nesnesitelnou bolest v hrudi, protože se co chvíli křečovitě přivírá víčka a tvář mu protne bolestná grimasa.

„Neztrácej se mnou čas!" tvrdě artikuluju. Oči houževnatě tisknu k sobě, přesto mám tu jejich romantickou scénu před sebou, jako by neexistovalo nic, co by mě mohlo z toho hrůzného rozjímání vyrušit. „Seš do ní zamilovanej!" Vyslovit něco takového je nad mé síly, ale i přesto to svedu. Je to ovšem to nejtěžší, co jsem kdy v životě říkala. Nikdy, už nikdy tohle nechci říct. „Přeju ti hodně štěstí," prsknu zoufale. „Budeš s ní spokojenější." Zhluboka se nadechnu, abych v sobě rozhořela, nikoliv utlačila, tu bezmoc. Když chce někoho jiného, tak já s tím nenadělám vůbec nic. Ztráta mi div nepumpuje srdce do infarktu. „O mě se nestarej," rozdýchávám se, protože tohle patří mezi mé poslední nádechy. Bez něj je tak těžké žít a krvácet.

„Do hajzlu, co to…" Pochopí brzy. „Ty jsi nás pozorovala?" Tvář mu znovu protne vztek i má zuřivá bolest, která mi sžírá nitro. Znovu mě k sobě i přes mé protesty přivine. „Jestli jsi tam celou dobu byla, tak taky víš, proč jsem to řekl," řekne až příliš vážně. „Ona to nepřežije," zavrtí hlavou jako by si to uvědomil, až s touhle větou. „Kdybych do ní byl zamilovaný, tak bych jí přece pomoct dokázal!"

Zavrtím hlavou. Je tak těžké pochopit ta slova, když jí s takovou upřímností tvrdil, že…!!

„Ne!" prsknu nevěřícně. „Nech mě jít," zasípu a bráním se jeho dotekům, kterými se mi, stejně jako jí, snaží ukázat, jak mě má rád. Pokud mi lže, pokud ji vážně… Tak ať mě nechá být.

„Neříkej hlouposti," sykne a sáhne mi na tepnu, jako by mi odpočítával život.

Neumřu, já vím, že neumřu. Já nemůžu, mám své poslání a to také vyplním, ať se děje, co se děje. Proto je můj pud sebezáchovy tak silný a jen tak mě něco "nezabije".

„Proboha Di, nemůžeš mě tady nechat!" hlasem mu zazní přirozená zoufalost a starost, která mě trochu obelstí.

Zmateně se mu zadívám do očí a vykřiknu, když se mi zakousne do krku, ale to už nevnímám.


*** *** ***


Chester


Neskutečně se mi uleví, když po několika hodinách spánku zase spatřím její šedé duhovky. Ta doba, kdy jsem čekal, jestli se probere nebo ne, byla nesnesitelná…

„Měl jsem o tebe takový strach!" úlevně si oddechnu a přitisknu se na ni.

„Jak je na tom Mia?" řekne bez emocí a odtáhne se ode mě.

Její reakce mě zklame. Myslel jsem…

Tak příště nemysli! Šklebí se mi v hlavě protivný hlas.

„Nevím. Byl jsem celou dobu u tebe," přiznám s pokrčením ramen.

Ucítím u srdce hloupé potěšení, které nepatří mně, ale probíhá v její hrudi. Zadívá se mi nevinným pohledem do očí a usměje se. Když mě něžně pohladí po tváři, přivřu víčka.

„Promiň," řekne kajícně a přitáhne se ke mně do náruče. „Zase jsem ti udělala scénu," povzdychne si a odpoutá se ode mě, aby se na ještě trochu slabých nohách dostala ke skříni a začala se převlékat.

Vážně se ze všeho dostává tak neuvěřitelně rychle, až mě to samotného zaráží. Bez jakéhokoliv studu přede mnou ukáže své přitažlivé tělo a zas ho zahalí do čistých černých kalhot a svého oblíbeného trička "Hraju si s ohněm". Stále je rozervané, ale o to víc vypadá rajcovněji.

„Pojď," natáhne ke mně ruku a jako první vyjde ze dveří.


*** *** ***

Opře se o rám dveří Miina pokoje a s jakousi melancholií se zadívá na křehké bledé tělo mé sestry, které leží bez hnutí na posteli. Nádechy má velmi mělké, sotva jde poznat, že ještě žije.

Ten pohled mi i přesto všechno nedělá dobře. Pořád patří do mého života, i když bych ji občas nejraději vážně zabil. Jak absurdně to zní, když právě to teď dělám, i když ne úmyslně.

„Co s ní bude?" Hodí Di hlavou směrem k ní a zúží oči, jako by sama přemýšlela o možnostech.

Pomalu dojdu až k Miině posteli a zadívám se na její krvácející krk. Rány, které jsem jen horko těžko, za jejího křiku a mé snahy nemyslet na ni, ale na Dianu, trochu zahojil, se znovu otevřely. A moje obavy se tím potvrdily…


Diana

„Zemře," řekne do ticha pokoje a mně se sevře hruď. Nemám ji ráda, ale jsem toho názoru, že smrt je to nejhorší, co se může stát. Nikomu ji nepřeju, a kdyby bylo po mém, nikdo by nikdy neumíral. „Já jí nedokážu pomoct," hlasem mu probíjí bezmoc a zoufalství. Evidentně je mu to líto a také by to nechtěl.

„Záleží ti na ní," brouknu přemýšlivě. „Copak z ní nemůžeš udělat stejnou bestii, jako seš ty?" pozvednu obočí.

Tvář mu protne naděje, kterou nesmím udupat. Až bude Mia upírem, bude to pro mě stokrát horší. Bude to jako žít ve vosím hnízdě, ale pro něj jsem schopná se obětovat. Své tělo, svou krev i svou bolest.

„Ty myslíš…?" polkne jako by mému návrhu sám nechtěl uvěřit.

Jen přikývnu a probodnu ho vážným pohledem. O tom, že se stanu zase něčím nižším než ona, se nežertuje.

„Ano, byla by to poslední možnost," sjede na ni očima a prohlíží si to dívčí tělo bez života.

Jakmile se probere jako upír, začne mi peklo a já jsem s tím srozuměna. „Bylo by na čase to udělat." Můj hlas se mi třese. Možná strachy, že o něj znovu přijdu. Až se totiž ona stane tím, čím je on, může jí znovu dokazovat svou lásku. Nechce se mi věřit, že by jí dokázal lhát takhle upřímně.

„Víš, že do ní nejsem zamilovaný," vycítí mé pocity. „Ale je to moje sestra," probodne mě vyčkávavým pohledem.

„Udělej z ní upíra!" Můj hlas zní téměř krutě. Nechci, aby v něm vyzněly všechny ty slabošské emoce. Raději, ať z něj čiší chlad, než aby se mi v něm prohnala ta zuřivá sebelítost.

Přijde ke mně a otočí mi hlavu k sobě, aby se mi mohl vážně zadívat do očí.

Neuhýbám, nechávám ho topit se v mých duhovkách.

„Di, zkus mě pochopit," šeptne choulostivě a něžně mě políbí na rty.

Neodtáhnu se, ale ani mu polibek nevrátím. V tuhle chvíli na to vážně nemám.

„Dobře, nech nás tu," povzdychne si, když nereaguju.

„Ne!" tvrdě mu odporuju, možná až moc. „Chci bejt u toho!" prsknu tónem, který nedovoluje žádné námitky. „Sakra, jestli do ní nejsi zamilovanej, tak snad nemáš co skrývat!" syknu bolestně.

„Di, bude to nebezpečné," zkouší mě obalamutit.

„Přežiju to," syknu neurvale a probodnu ho zuřivým pohledem. Zahnat tu svou ukňouranou stránku a nahradit ji tou výbušnou ohnivou povahou, ke které si nikdo nic nedovolí.

„Jen abych ti pak nemusel dávat jedovou transfůzi," zašklebí se.

Nelíbí se mu tón, kterým s ním jednám. Ale v tuhle chvíli je mi to úplně putna! Vymaluju ve tváři zlost a prsknu:

„Nikdo se tě neprosil, abys mě křísil!" Postavím se naproti posteli a absolutně ignoruju jeho ukřivděné škleby. Svrchu zírám na Miino průsvitné tělo a snažím se představit, co za pár hodin, dní nebo jak dlouho trvá ta pitomá přeměna, nastane. „Tak prosím!" popoženu ho, protože moje trpělivost a především moje nervy na tohle nejsou stavěné.

Jen mě probodne zlým pohledem a obkročmo se nad ni posadí. Jemně jí otočí hlavu na stranu a probere ji.

„Lásko," zašeptá Mia a mně tupě bodne u srdce.

Chazzy se na mě úkosem podívá a dál se věnuje své sestře.

„Jsem tady," zašeptá. „Uvolni se." Jeho hlas zní nadějněji než prve.

„Já umírám," uhádne na poprvé a bez nápovědy. Jenže ona nezemře. Nenechá ji a já… Taky ne.

„Ano, ale neboj se," usměje se na ni. „Já ti pomůžu. Udělám z tebe upíra," nechá se od ní políbit na rty, až mi padne čelist a pak ji zatnu, až mi čelistí projede tupá křeč. „Teď buď v klidu," zašeptá jí do rtů a jemně jí sjede na krk.

Tu jejich vzájemnou blízkost snáším hodně špatně. Krev se mi vaří a srdce mi buší tak zběsile, že mi to vhání nabubřelé, vztekle protivné slzy do očí. Chvíli ji na holé kůži něžně rozmazluje rty, jako to dělával mně, když nechtěl, aby mě to bolelo.

To bolí! Křikne uvnitř mě cosi slabým zoufalým hláskem a znovu se skryje do mého nitra.

Mlč! Syknu neurvale a zaženu tu mou slabou a pitomou stránku zpátky do hloubky. Vnímám ostrou bolest přímo v hrudi, i když stres v mém břiše také dělá své. Jako by mi někdo skalpelem objížděl obrysy mého méněcenného srdce a zabodával se na každém centimetru. Psychická bolest se mění ve fyzické týrání a já se široce otevřenýma očima přijímám další.

Strnule zírám, jak se jí po chvíli zasraných něžností zakousne do krku, až Mia zabrečí. Nespouštím z ní oči. Ale na ní skutečně není vidět žádná rozkoš, jen bolest, kterou dobře znám.

Chester do ní zřejmě vážně není zamilovaný. Ale ona ano! Protože on si prožívá rozkoš největší. Díky ní si užívá něco, co jsem mu měla vždycky poskytnout jen já! Vztekle mnou probije neuvěřitelná žárlivost, až zatnu pěsti.

Tělo má napnuté jako strunu, když hltavě pije Šťastnou krev a huhlavě u toho vzdychá. Nelíbí se mi to! On už by mě prakticky ani nepotřeboval, kdyby Mia zůstala člověkem. Měl by dokonalý sex, skvělou krev a bez pitomých něžných cavyků, které po něm vyžaduji, protože Mia na rozdíl ode mě není žádná pipina, která by potřebovala lásku na plný úvazek.

Po pár chvílích přestane, zdá se, že má v sobě dostatek její krve, aby ji mohl osvobodit z lidského těla a udělat z ní stejnou potvoru jako je on sám.

„Musíš se ze mě napít," řekne udýchaně a chytí ji oběma rukama za hlavu, protože ona další oslabení zvládá špatně.

I když ji nemám ráda, mám strach, že mu přeci jen umře v náruči. Kvůli němu - kvůli ní. Zatnu zuby a neudělám nic, čím bych je nějak vyrušila, přestože ten pomyslný skalpel stále řeže do mého už tak dost krvácejícího srdce.

Chester si svým drápem prořízne pokožku na krku a naklonil se nad ní. Ihned jeho krev začne polykat jako smyslů zbavená. Ze rtů se mu dere jeden slastný povzdych za druhým, zatímco já se kroutím v ubohém pocitu žárlivosti. Ona mu prostě dokáže poskytnout víc radosti než já!

Čím víc z něj Mia pije, tím víc její síla roste. Už je natolik při smyslech, že ho jednou rukou objímá kolem pasu a druhou vjíždí do vlasů. Oba jsou ve spárech euforie. Sakra, tohle je milostná předehra! Tohle nemůžu vydržet! Chvílemi mi snad přestává to zrazené srdce i bít.

„Mio, dost!" zasípe Chaz a odstrčí ji od sebe. Slastně zmaten padne vedle ní naznak do peřin a ona se na něj převalí a s divokými polibky se noří do jeho úst.

„Ale…" namítnu tiše a dál to dění před sebou nechápavě pozoruju. Ve tváři mám zapečetěnou bolestnou grimasu, která se jen prohloubí, jakmile jí Chazzy polibky začne oplácet! Zalapám po dechu a cítím, jak se mi uboze otevírá jedna rána za druhou. Statečně jsem vydržela dost dlouho.

Když se proberu zpět do reality, všimnu si, jak Mie každou vteřinu víc a víc bělá tělo. Propíná se v křečích, těžko říct, jestli bolestných nebo slastných. Táhle Chesterovi skučí do úst a roztáhne své dlouhé ruce. Drápy se zatne do prostěradla a drásá ho. Jejich polibky se prohlubují a klínem dělají takové pohyby… Nebýt oblečení, nebylo by pochyb o tom, co dělají!

„Chazzy!" křikne jeho jméno a zvrátí hlavu. Oči vytřeštěné. Že by ta proměna byla tak rychlá?! Proč mě sakra neinformoval!

„Di, vypadni!" křikne na mě Chester a doprovodí svá slova krvelačným pohledem. Jenže já nemohu! Tělo mám ztuhlé obavou jako pokaždé, když se mi do těla zakousne ten primitivní strach. Drží a trhá mě na kousky.

Vždycky jsem si myslela, že trvá hodiny, než se z živého člověka stane sadistický upír, ale tohle je ani ne pětiminutová akce plná erotiky a chtíče! Její vzezření krvavé bezcitné bestie mě zabuší do země. Její charisma vychází přímo z těch sexy boků a ženských křivek. Všechno jenom podtrhlo ten dojem sexbomby a ona vypadá tak nádherně … až na ten chlad v očích a netečnost.

„A sakra," syknu, když se od něj odlepí a jedním skokem se objeví ani ne krok přede mnou.

„Lásko, ty jsi mi přivedl svačinku. Seš zlatej!" kníkne nadšeně, zatímco mně se oči rozšíří obavou.

Než se stačím byť jen nadechnout, zakousne se mi do krku tak zuřivě, že nedokážu ochromením ani vykřiknout. Zatímco Dexovi kousance tepaly a pálily, ty její jsou ledové a palčivé jako bezcitný mráz. Chlad se mi dostane do krevního oběhu s takovou vervou, že mám pocit, že z nitra promrzám. Cítím, jak ze mě prchá veškerá životodárná tekutina a síla.

Ona žije! Křiknu s pitomým nadšením v duši.

Ty umíráš, vytane mi tiše v mysli.
Přihlašte se k odběru novinek na stránkách
4.7.2012
Na facebooku Hry o duši jsme zveřejnily fotku Desire, která se tak ráda ohání známým "Ježiši Kriste!".) Posuďte sami, jestli jsme se tímto výběrem (na kterém jsme se kupodivu se spoluautorkou shodly hned!) strefily i do vaší představy.)





© 2012 Chensie Dewill a Wish
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one