hra1.jpg

Web literárního počinu autorek Chensie a Wish.



Tvé tělo jednou zemře, ale Tvá duše zůstane nesmrtelná…"

Měli byste zájem pomoci nám hledat podoby jednotlivých postav HOD?.)

Ano (15 | 75%)
Ne (5 | 25%)

Máte nějakou konkrétní představu, jak by měly vypadat postavy z HOD?

Koupili byste si Hru o duši, kdyby vyšla jako kniha?

Ano (55 | 86%)
Ne (9 | 14%)

Do jaké věkové kategorie patříte??

Méně než 11 ( | 0%)
11 - 15 (62 | 56%)
16 - 20 (38 | 34%)
21 - 25 (6 | 5%)
Více než 25 (5 | 5%)


(web autorek Chensie a Wish)
(web autorek Chensie a Wish)
IV. řada romantické série o násilnickém upírovi Chesterovi a jeho tajemné maličké. Komu patří Dickovo "srdce"?

Dick

„Tak kde jsme to skončili?" zavrčím svádivě a dojdu k ní pomalými pohyby šelmy, dávajíc jí na odiv své tělo, protože vím, jak moc se jí líbím.


Se záchvěvem touhy si olízne rty a cudně uhne očima, až se nad její sladkou povahou musím usmát.


I když už také vystrkuje drápky a já ji nehodlám krotit, jen ať se chová, jak se jí zachce. „Doufám, že už nás nikdo nevyruší," zašeptám jí do vlasů, když se k ní nahnu. Voní jako lesní ovoce. Ta něžná vůně mi zamotá hlavu a já ihned, jakmile si přivoním ke své křehké květince, přivřu oči. „Strašně bych tě chtěl," zavrčím znovu a ona se pod zvukem mého hlasu mírně rozechvěje. Potěšeně se tomu usměju a prsty hladím její hebkou něžnou bělostnou pokožku. „Jsi tak… horká a sladká…" vydechnu a sjedu jí na rty, které svou sladkostí přímo vybízí k něžným provokacím. Lehce jí jazykem přejedu po spodním rtu a vsaju ho do úst, až semkne hebká stehna k sobě. Své ledové dlaně nechám klouzat po jejím těle zahaleném pouze do průsvitných šatů. Místo, aby zakrývaly, spíše nutí fantazii rozjíždět se na plné otáčky. Ona mě rozhodně chladným nenechává, ona ne.


Uvolní se a já z ní pomalu začnu stahovat tu průsvitnou látku. Jemně ji líbám na rty, a když se pode mnou celá chvěje a její dech se trhá, sjedu níž a laskám ten krček k nakousnutí. Doteď se držela zapřená o lokty, ale jakmile jí obnažím ňadra, vydechne a padne bezbranně do peřin, a mně se z toho do klína nahrne chtivost. „Jsi tak nevinná," zachraptím a laskám jí jemnou kůži, až se pode mnou propíná. Voní mi, tak neskutečně mi motá hlavu, že jsem jí omámený. Pomalu doteky sjíždím přes její bříško až k bokům a stehnům. Odtud do té zázračné skulinky mezi jejíma nohama.


„Dicku!" zašeptá mé jméno a široce rozevře oči plné okouzlení a mlhoviny. Jako by jí ze zorniček stoupala vroucí pára a rozehřívala nás oba.


„Ano?" řeknu zastřeně. Na rtech se mi zračí úsměv. Jediným pohybem z ní stáhnu zbytek toho hadříku a odhodím ho za sebe, abych se mohl kochat pohledem na její tělo pouze v titěrných bílých kalhotkách. Líbí se mi, jak je ještě pořád nejistá a přemáhá nutkání zkřížit ruce a schovat se přede mnou. Schválně jsem nechal rozsvíceno. Žádné schovávání do tmy, chci si ji užít do detailů. „Udělám to za tebe," zašeptám, položím jí na ňadra svoje studené dlaně místo těch jejích a začnu se s nimi mazlit. Když ale vidím její mírně rozpačitý výraz, zaměstnám její ústa těmi svými, aniž bych ji přestal dráždit na vzrušením ztuhlých bradavkách.


Tiše mi posténává do rtů, a když mé prsty doputují na okraj její kalhotek, něžně se pode mnou v očekávání prohne a mírně se rozklepe. S krátícím se dechem se mi dlouze zadívá do očí.


Opětuju ten pohled, abych ji ujistil, že může být v naprosté pohodě.


„Miláčku, já se … trochu bojím," zajíkne se a do tváří jí vstoupí nachová barva.


Je tak sladce nezkušená, že mi to rozechvívá celé tělo nedočkavostí. S úsměvem se zarazím a letmo ji pohladím přes kalhotky, kterým jsem se doteď vyhýbal. „Nebudu spěchat." Políbím ji a prozatím tohle území opustím, abych se znovu začal věnovat horní polovině jejího mladého krásného těla a ona měla čas se uvolnit. Jemně ji hladím po hladké kůži a rozmazluju svými rty, dokud mi do nich nezačne tlumeně vzdychat. Opustím její ústa a lehce ji svými špičáky škrábnu na krku, zatímco z ní slízávám neskutečně sladkou krev, sjedu jí prsty do klína.


„Dicku," zavzdychá mé jméno a znovu se pode mnou prohne. Přivírá víčka a její horký dech mě téměř pálí na ledové kůži.

Když jí pomalu svlékám kalhotky, chytí mě dlaněmi za ramena, jako by hledala jistotu. Odhodím to drobné prádélko do kouta a pokleknu jí mezi nohy, zatímco jí přejíždím po vnější straně stehen a prohlížím si ji pohledem plným chtíče. Těžce dýchám a ona se tak sladce rdí. Znovu se nad ní nakloním a jemně jí okusuju rty, zatímco prsty putuju na její tajemné místečko, kde jí toužím poskytnout tu největší rozkoš.


„Je to moc silné," zakňourá a znovu se mi prohnutím tak nabídne, že se olíznu.


„To je přeci dobře." Věnuju jí krátký vzrušený polibek. „U mě je to stejné." Chytím ji za ruku a položím si její dlaň na svůj poklopec, kde už cosi přebývá. Jakmile se toho místa dotkne, možná až trochu bolestně se jí pohroužím do rtů a začnu ji naléhavě líbat. Milovat bych se s ní mohl už dávno… jen kvůli ní se snažím držet!

Desire

Jeho chtíč a vášeň mě umlčí natolik, že se mu začnu bláhově poddávat. Vlastně se mi to líbí. Ten jemný strach pod kůží tomu dodává lákavou nebezpečnou jiskru. Lehce ho hladím přes poklopec, až konečně získám odvahu a zajedu rukou dovnitř. Jakmile ho pohladím po holé kůži, zavzdychá mi do rtů. Letmo ho častuji polibky. Je chladný a hladký, tvrdý a roztoužený. Ten dotek na mě působí jako rozbuška. Za mé pomoci ze sebe svlékne poslední zbytky oblečení a dostane se mi mezi nohy. Pokrčím koleno.


„Co je, lásko? Budu opatrný, slibuju," hlesne, když narazí na mírný odpor, a políbí mě, zatímco si navléká ochranu. Teď už si ji obstaral, jinak by to mezi námi nebylo možné.


„Nebude to bolet?" zajíknu se tiše.


Usměje se. „Budu strašně něžný," zašeptá mi do vlasů, zatímco vdechuje mou vůni. Jemně mi líbá krk, když se mi pohrouží mezi stehna a mírně si mě nadzvedne.


Zalapám po dechu a lehce se mu prohnu vstříc, když do mě vstupuje. Je to tak… vzrušující! Vytane mi v mysli, když se láska a touha mísí v jedno. „Au." Maličko sebou trhnu, když mi do těla vnikne prudká bolest a pak náhle není. Zmizela stejně rychle, jako se objevila. Zbyl po ní jen vyděšený pocit a myšlenka, zda se mi to jen nezdálo.


„Promiň," vydechne a nechává mě si zvykat na tu plnost, zatímco mi slíbává slzy. Po chvíli se ve mně začne pohybovat a já ustrnu, jak zvláštní pocit se mi zahryzne do těla. „Uvolni se, miláčku," nabádá mě a opečovává mě polibky a ledovými doteky. Uvolním se, co nejvíce mohu a zjišťuju, že se mi do těla nedostává bolest, ale naopak ten pozoruhodný pocit radosti.

 

Ale i tak je toho na mě dost. Zdá se, že nějakou dobu s nikým nic neměl a naštěstí pro mě mu stačí málo. Kdyby mě takhle týral déle, už by mě to nejspíš bolelo. Na poprvé toho asi moc nezvládnu.


„Des," zasténá, když se dostane na vrchol.


Usyknu bolestí, když uvnitř sebe cítím, jak se jeho maličkost cuká a mírně mi přitom ubližuje. Dívám se mu do očí a jemně ho hladím. Musím se usmívat, protože jsem okouzlena tím, jak se u toho tváří. Je jako andílek. Můj padlý anděl.

Nebeské oči má protočené k obloze, na rtech šťastný úsměv a z úst se mu dere to tiché vzdychání, jež mi učarovalo. Protne mě nadšeným pohledem a odtáhne se ode mě, aby se zbavil použité ochrany. Když se ke mně znovu nahne, jazykem mi přeje po tepně na krku a s naprostou něhou se do mě zakousne. Do těla se mi prudce navalí jeho jed, až tlumeně zanaříkám slastí. Jako by mi chtěl svou dávkou jedu všechno vynahradit. Hladí mě, a když znovu zabloudí k mému klínu, naskočí mi husí kůže a doširoka rozevřu oči. Dopřává mi příjemné slastné trnutí na dvou místech zároveň.


„Dicku… dost! Já už to … nevydržím," vzdychnu a jako bych ho tím pobídla k dalšímu pokračování. Slastná křeč, ve které se po vykřiknutí jeho jména zhroutím, mi projede celým tělem tak silně, že se mu zaryju nehty do zad. „Ježíši Kriste, to bylo… krásné," špitnu a zčervenám. „Také se ti to líbilo?"


Jen se usměje a dlouze mě políbí. „Moc," zašeptá mi do rtů a skloní se, aby mi ošetřil vzniklou ranku.


Přitulím se k němu a cítím slabé mravenčení po celém těle. První milování, vydechnu v duchu a zkouším, jak to zní. „Půjdeš ještě ven?"


„Ne. Za pár minut bude svítat." Zívne a zezadu mě pevně obejme. „Ani se mi nikam nechce. Budu tu s tebou." Vtiskne mi polibek na ucho a zavře oči.


Po pár minutách zaslechnu jeho pravidelné oddechování.


Svítání ho vždy vyčerpá.


Potichu se vymaním z jeho náručí a obléknu se do nových šatů. Zdá se, že venku bude hezké počasí a já mám chuť strávit alespoň pár chvil na slunci, které do černých hustých závěsů začíná pořádně pálit. Když se k němu nakloním, abych ho políbila do vlasů, přetočí se na záda a vzdychne:


„Vinnie."


Kdo je Vinnie?! Vyjeknu v duchu a skousnu si spodní ret.


*** *** ***

Chester

„Dále," ozve se tlumeně za dveřmi a já vejdu do jejího pokoje. Nechápavě ke mně otočí své popelavé oči, zatímco se zády opírá o polštář. Jednou rukou si hladí pěkně vystouplé bříško a ve druhé drží knihu "Můj následovník". „Sakra, děje se něco?"


„Nic, já jen… jdu kvůli malému. Musí mít pravidelný přísun jedu," zakašlu a zavřu za sebou dveře. Je to tak zvláštní chovat se tak, že k sobě vlastně nepatříme.


„Jasně," vzdychne a položí knihu, zatímco mi nabídne zápěstí.


Na moment se zarazím a podívám se jí do očí. Mělo mi dojít, že už mi nebude nabízet krční tepnu. Netvrdím, že jsem s tím počítal, ale… je to trochu zvláštní. Patří mi a teď už ani nemůžu pít z jejího krku, natož ze svého oblíbeného místa… Přistoupím k ní a přiložím si zápěstí k ústům. Bez dalšího zdržování se do něj zakousnu. Zavřu oči, abych si ten dotek co nejvíc užil, protože to teď bude na dlouho dobu vrchol nějakého fyzického kontaktu mezi námi dvěma.


Krev, která se mi přelévá přes jazyk, mi v hlavě udělá zmatek. Je plná rozporuplnosti, až je mi z toho v tu chvíli na nic. Je neskutečně sladká a přesto v ní pociťuju veškerou lítost a bolest, kterou prožívá. Není to pro mě nic nového. Její pocity stále cítím, naštěstí už je umím natolik zvládat, abych se z toho nehroutil jako dřív. Když mám pocit, že to stačí, odtáhnu se od ní a něžnými polibky jí zápěstí uzdravím. Když se jí pak zadívám do šedých očí, jsou plné něhy. Natáhnu ruku, jako bych ji chtěl pohladit, ale pak mi dojde, že tohle už je dávno minulostí, a ruku zase stáhnu. „Je v pořádku. Kdybys… cokoliv potřebovala, víš, kde mě najdeš." Pokrčím rameny, ale už se na ni nedokážu podívat. Je mi hůř, než když jsem přišel. Jsem na jednu stranu hrozně vděčný za to, že mě můj syn tolik potřebuje a já s ní můžu alespoň chvíli být. Na druhou stranu je mi jasné, že takhle se z toho nikdy nedostanu.


*** *** ****

Dick

„Dicku?" Znejistí, když po zaklepání nakouknu do jejích dveří. Oči má podivně opuchlé, ale vřele se na mě usmívá, takže vejdu a zavřu za sebou.


„Mohl bych s tebou mluvit?" polknu a ošiju se.


Di sedí na posteli a je maličko rozcuchaná a pobledlá. Bříško už je natolik vidět, že ho má jako malý batůžek a mé oči to přitahuje víc, než bych chtěl. „O co jde?" Nabodne se na můj lustrující pohled.


Posadím se vedle ní a lehce se usměju, zatímco se dívám do jejích šedých divokých očí bojovnice. „Jak zásadní vliv má sex na … Šťastnou krev?" zakašlu a maličko se ušklíbnu. Tohle mi není moc příjemné a jí určitě taky nebude.


Trochu zúží oči, jak přemýšlí. „Záleží na lásce," zamumlá a pokrčí rameny. „Kolik jí dáš, tolik jí dostaneš." Zvědavě si mě prohlíží, zatímco já krabatím čelo nad něčím, co mi nejde do hlavy.


Nechci to rozebírat za Desiinými zády, ale nic jiného mě nenapadlo.


„Chester říkával, že krev po nebo při milování je jako božská mana. Většinou ho to položilo víc, než samotnej akt, sakra." Pokrčí znovu rameny a znejistí. „Všechno fajn?"


„Rozhodně." Trhnu přistiženě rameny. Nějak moc jsem se zamyslel a můj výraz asi nevypadal příliš věrohodně. Tak božská mana… Hm! zamumlám v duchu. Desiina krev chutnala stejně jako vždycky, jen byla o krapínek sladší, ale aby mě dostala do kolen, tak do toho měla hodně daleko. Přitom, když jsem z ní jen pil, tak mi tu hlavu dokázala zamotat, ale teď? Přece jsem se snažil nebo … to bylo málo?


„Necítíš něco, … co ti nedává smysl?" Zadívá se na mě, jako by vzpomínala.


Pocítím v sobě cosi jako: Teď už ani nevím, jestli furt vnímá moje emoce… A ošiju se. Nechápu, odkud se ta myšlenka vzala… „Jako co?" zamračím se, zatímco se probírám pocity. Vlastně ano, cítím podivné myšlenky a emoce, které… jako by mi nepatřily. „Já… nevím. Něco, co si myslíš, že bys zrovna cítit neměl," zamumlá a uhne pohledem.


Raději zavrtím hlavou, aby si o mně nemyslela, že jsem snad nějaký blázen. „Ne. Všechno mi přijde normální jako vždy. Proč?" Pozvednu obočí. „Měl bych snad něco takového cítit?" Poposednu si na místě a z náhlého popudu ji lehce pohladím po vlasech a lehce si k nim přivoním. Voní úplně jinak než Desire a přesto je ta vůně pro mě tak známá. „Chester to cítil?


„Nejspíš to není u každýho," zamumlá znovu a raději změní téma. Je nepozorná a roztěkaná, jako by byla myšlenkami úplně někde jinde. „Tak povídej," hlesne a snaží se v sobě vydolovat radost. „Jak sis užil tu nejlepší krev v životě?" usměje se. Kdyby nebyla mimo, už dávno by poznala, že tak lahodná ta krev zrovna nebyla. Di vždycky dokázala odhadnout moje pocity, ale teď je … vážně zahloubaná do sebe.


„Právě, že moc neužil," přiznám nerad. Prý nejlepší krev v životě! Zavrčím v duchu. „A podle toho, co mi tu říkáš, by to mělo být všechno úplně jinak. Asi jsem to někde zvoral nebo … nevím."


„Jak neužil?" Strčí do mě loktem. „No tak, sakra, muselo to bejt božský! Ta krev… Ten sex!" začne, ale jakmile si všimne mého výrazu, zarazí se. „Fakt ti nechutnala?" řekne to tak bolestně, jako by se jednalo o ni samotnou.


Samozřejmě, bere si to osobně a to jsem nechtěl. „Ale to ano, byla neskutečně sladká, ale… nic to se mnou neudělalo. Bylo to … jako když piješ svůj oblíbený džus, ale … žádná extáze. Nic prostě."


„Nechápu jak to," zamračí se a pohladí se po vystouplém bříšku, až k němu sjedu očima. „Desire tě přece miluje, ne?" Prohlédne si mě a protne se s mým pohledem. „Musí," řekne s jistotou a zamračí se. „Kdyby nebylo Chazze, sama bych tě milovala," usměje se na mě a pošle mi vzdušný polibek, který jí vrátím, protože mě její poslední věta hodně potěšila na srdci. Pořád ji zbožňuju. Vždy pro mě bude hodně znamenat, ale to bych Des nikdy nepřipustil. Už se tím projetým vztahem s Di nehodlám týrat. Mám Des. Dvojče, které je jemnější, křehčí a které miluju. „Myslel jsem, že ano… tedy, alespoň to tak vypadá, ale… proč to tedy nefunguje jako u vás?" řeknu a po tichu dodám: „Kdyby nebylo Chazze a Des, nejspíš by to fungovalo mezi námi," ušklíbnu se zklamaně, protože díky Di jsem poznal první zamilování. Všechny ty holky před ní, ke kterým jsem byl milý, pro mě ve skutečnosti nic neznamenaly. Namlouval jsem si city, které tam prostě nebyly. Ale ona jako první prolomila ledy a ukázala mi, jak chutná i bolí láska.


„Nemůžeš sázet na to, že to budete mít stejný." Mávne vědoucně rukou. „Každej máme jinej vztah. Ten váš je harmoničtější, klidnější. Žádný výbuchy… Moje ségra je prostě jiná než já, takže se tomu citu nemusí tolik poddávat, a tak pro tebe nemá tak sladkou krev. Buď rád, že máte klidnej vztah, sakra," povzdychne si a rukama si obejme kolena. „Se mnou bys to nevyhrál." Vycení na mě špičáky. „Nejspíš by nám to taky nefungovalo, Dicku," zamračí se zlomeně.

Ovšem na to mám já jiný názor. Jsem jiný než Chester, a proto by to se mnou taky bylo jiné, ale tím ji nehodlám trápit.


„S Chazzym mi to taky moc nejde. Je to jako na horský dráze, protože já jsem, sakra, moc impulsivní. Všechno moc prožívám," zašklebí se nuceně. „Asi proto mám pro něj takovou krev. Na druhou stranu mu zase šíleně lezu na nervy, takže ty máš sice klasickou krev, ale za to váš vztahu bude trvalejší a mírumilovnější!" Mrkne na mě povzbudivě.


„Hm… asi máš pravdu." Dívám se do prázdna. „Já jen myslel, že to bude lepší… bezprostředně po sexu a při tom to bylo horší než normálně. To mi nejvíc vrtá hlavou. Změnila se sice chuť, ale prožitek z toho nebyl žádný," přemýšlím nahlas, ale pak se z toho trochu oklepu.


„Mrzí mě, že z toho tolik nemáš … ale zase ji nechceš jen kvůli krvi, ne? Navíc ono … první sex. Je toho na nás trochu moc, takže to může bejt tím," ušklíbne se.


„Jak to mezi vámi vůbec vypadá? Vysvětlili jste si to už nebo jste pořád na válečné stezce?"


„Mezi náma je to fajn," hlesne a zakašle, jako by se chtěla z něčeho probrat. „Už jsme si to vysvětlili." Mávne bez zájmu. Chvíli oba mlčíme, jak se propadáváme do svých problémů.


Prolomím ticho. „Nemám ji jen kvůli krvi. Kdo ví, třeba se to časem zlepší, jen mě to trochu udivilo." Vlastně o nic nejde, jen jsem jako upír zklamaný… „Takže už je zase vše v pořádku?" Zadívám se na ni. „Doufám, že vám to vydrží déle než obvykle," uchechtnu se a rozhlédnu se po tmavé místnosti. „Kde je vůbec Chester?"


„Nevím… Asi bude u sebe v ložnici." Otočí se ke mně zády. „Nezlob se, ale musím letět. Chci si pročistit hlavu, když teď zapadlo slunce," řekne, a aniž by něco dodala nebo se na mě podívala, vyskočí z okna. Mám o ni trochu obavu. Bříško už má jako v sedmém měsíci, brzy to na ni přijde a já bych nerad, aby se jí něco stalo.

Chester

Když se ozve klepání na dveře mé ložnice, zatrne ve mně. Že by potřebovala něco tak brzo? V hrudi se mi roztetelí majetnost a radost, že ji zas uvidím! „Jsem tu!" houknu, ale když se objeví Dickova blonďatá hlava, ani se nepokouším zamaskovat otrávenost.


Dick se ušklíbne, ale jinak ho má reakce nepoznamená. Prohlíží si mě dlouho, zřejmě nevypadám nic moc k světu, ale to mi těžkou hlavu nedělá.


"Co bys rád?" pobídnu ho, když se mi to jeho civění zdá už moc dlouhý.


„Chci se na něco zeptat... Jak jsi pociťoval Šťastnou krev po sexu?" Pozvedne se zájmem obočí, až se křivě usměju.

Zřejmě do toho už praštili, což je docela paradox, že zrovna v dobu, kdy jsme se s Di rozešli. „Proč? Neproběhlo to podle tvých představ či co?" zašklebím se, ale když vidím, jak výmluvně se na mě dívá, přestanu do něj rýpat. „Bylo to … něco, co se nedá popsat slovy. Nikdy bych nevěřil, že si mě to až takhle omotá kolem prstu. Fakt mě to dostalo, navíc já si to dopřával přímo při sexu a o to lepší to bylo. Zkus to taky," zašklebím se, abych nedal najevo, jak mě návrat do vzpomínek na naše první milování, vykolejil.


„Já si ji dával po sexu a … žádný zázrak," řekne se sebezapřením.


„To to bylo tak hrozné?" Zadívám se na něj nedůvěřivě. „Šťastná krev tě přeci dostává pokaždé, ne? I kdyby sis ji dával po sexu, tak na tebe bude prostě působit mnohem víc než při běžném sání."


„Byla nasládlejší, ale jinak…" Pokrčí rameny.


„Jinak to stojí za hovno, říkáš," doplním ho.


Jen přikývne a já si povzdychnu. Pokud Šťastná krev není Šťastná, sotva ho bude Desire milovat upřímně a on … to ví.


„Proto jsem přišel. Beru to jako nějaké … selhání. Nevíš, čím by to mohlo být?"


„Hele, pokud to bylo poprvé a podle toho, co říkáš, tak bylo, nemusí to nic znamenat. Určitě z toho byla celá vykulená a to se na tom mohlo podepsat," snažím se ho nějak povzbudit.


Jen se ošije, ale zřejmě jsem ho moc neuklidnil, protože těká očima po pokoji a tak nějak odevzdaně se vpíjí do krvavých skvrn. „Má tu krev pořád takovou…" broukne zamračeně. „Di říkala, že tobě chutnala moc dobře skoro pořád. No, takže to může jednoduše znamenat, že mě prostě nějak nebaští." Zašklebí se nuceně.


„Tomu, že tě nechce, nevěřím. Vždyť je do tebe celá divá," řeknu, ale ta věta s ním ani nehne.


Stále zírá do tmy a mlčí.


„Nemůžeš mě a Di srovnávat s vámi dvěma. Každý to holt podle všeho prožívá trochu jinak. Navíc Desire je stydlivá a má zábrany. Věřím, že až si na sex zvykle a začne z toho něco mít, bude i její krev jiná," hraju si dál na psychologa, přestože bych ho sám potřeboval.


„Asi ano." Trhne rameny.


Je zajímavé vidět sebejistého frajera Dicka, jak si neví rady. Jak se cítí na dně, protože … nevyhrál u Di a evidentně nezískal srdce ani její jednovaječné sestry.


„A co ty a Di? Jsem rád, že to máte vyřešený. To je … fajn."


Použije její slovo a mně z toho zatrne v zádech. Chybí mi byť jen způsob, jakým to obyčejné slovo říkala. Nikdy z ní nevypadlo nic jiného než "fajn", i když jí bylo mizerně, stále opakovala jen jedno.


„Ano, už je to vyřešené, to máš pravdu." Zabodnu pohled do svých dlaní, které už na ni pozbyly svůj nárok. Nějak nemám na to otevřeně přiznat, jakým způsobem jsme to vyřešili. Možná si naivně myslím, že když o tom nebudou ostatní vědět, nebude to pravda ... ale pokud to vyslovím, bude to definitivní…


„Malý bude klidnější a vy dva … také." Hodí po mně modrým pohledem. „Poslední dobou to bylo dost krušné. Ale tak to bylo s vámi vždycky," uchechtne se potichu. „Akorát to Di lépe snášela a tys byl sám sebou. Zlý protivný Chester."

Vycení na mě špičáky v úsměvu.


Tehdy jsem ho zřejmě děsil, i když by mi to nikdy nepřiznal.


„Ta vaše láska byla na hony vidět. Vášnivé hádky plné touhy a citu. Obdivoval jsem to," zašeptá a vrátím mě tak na okamžik do minulosti. „Líbila se mi ta impulsivnost a radost s jakou jste se usmiřovali," vydechne, jako by na to vážně vzpomínal rád.


Ale já ne. Oživuje tím to, co se tak moc snažím potlačit a ani si to neuvědomuje. Na druhou stranu uháší poslední plamínky naděje, že by to mezi námi mohlo ještě fungovat. Jak by mohlo?! Vždyť to mezi námi nefungovalo nikdy! „Někdy prostě city nestačí," řeknu náhle, aniž bych si uvědomil, že nahlas vyslovím něco, co mělo zůstat jen pouhou myšlenkou.

Zarazí se a nechápavě na mě pohlíží. „Jak to myslíš?"


„Nech to plavat." Mávnu ledabyle rukou, protože mě jeho otázka probrala ze zamyšlení. Moc se mu to nezdá, ale Dick naštěstí není takový, aby do mě vrtal.


Pokrčí rameny a zvedne se. „Díky za rozhovor."


Jen přikývnu a dívám se, jak nenadšeně vychází ze dveří. Po jeho odchodu nějak nemůžu v ložnici vydržet. Oživlé vzpomínky na mě padají jako těžká dusivá deka. Raději zalezu do knihovny, ale ani to mi nepomůže. Musím vypadnout, pomyslím si a vyletím oknem k nejbližšímu městu, kam se dostanu během chvíle. Najít nemocniční komplex není těžké. Teď jde o to najít ten správný pokoj, ale díky vůni její krve, kterou jsem si stačil vtisknout do paměti, ji najdu velmi rychle. Upíří vlastnosti jsou k nezaplacení. Dojde mi, když v jednom z pokojů spatřím zářivé světlé vlasy rozprostřené na bílém nemocničním polštáři. Protáhnu se pootevřeným oknem dovnitř a v naprosté tichosti dojdu až k její posteli.


Poklidně spí a pravidelně oddychuje. Ránu na krku má  zavázanou čistým obvazem.


Jemně jí po ní přejedu drápy.


Pohne se a otevře oči.


„Ahoj Chris," usměju se do tmy.

Přihlašte se k odběru novinek na stránkách
4.7.2012
Na facebooku Hry o duši jsme zveřejnily fotku Desire, která se tak ráda ohání známým "Ježiši Kriste!".) Posuďte sami, jestli jsme se tímto výběrem (na kterém jsme se kupodivu se spoluautorkou shodly hned!) strefily i do vaší představy.)





© 2012 Chensie Dewill a Wish
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one