hra1.jpg

Web literárního počinu autorek Chensie a Wish.



Tvé tělo jednou zemře, ale Tvá duše zůstane nesmrtelná…"

Měli byste zájem pomoci nám hledat podoby jednotlivých postav HOD?.)

Ano (15 | 75%)
Ne (5 | 25%)

Máte nějakou konkrétní představu, jak by měly vypadat postavy z HOD?

Koupili byste si Hru o duši, kdyby vyšla jako kniha?

Ano (55 | 86%)
Ne (9 | 14%)

Do jaké věkové kategorie patříte??

Méně než 11 ( | 0%)
11 - 15 (62 | 56%)
16 - 20 (38 | 34%)
21 - 25 (6 | 5%)
Více než 25 (5 | 5%)


(web autorek Chensie a Wish)
(web autorek Chensie a Wish)
IV. řada romantické série o násilnickém upírovi Chesterovi a jeho tajemné maličké. Upíří Chester...

Diana

Tulím se k Desire a nechávám se od ní utěšovat. Je mi na nic a ona mi vážně moc pomáhá. Její sesterská láska mě dostává na kolena a já uznávám, že ona bude člověkem, kterého bych k sobě taky mohla pustit. Ovšem byla jsem už tolikrát zklamaná a tak moc to bolelo, že se prostě bojím.


„Mám tě moc ráda, víš to?" hlesnu a zadívám se jí do tváře. Jako bych se dívala do zrcadla.


„Já tebe taky, Dianko." Dá mi mateřskou pusu na čelo a já při tom oslovení zavřu oči, protože to ve mně burcuje pitomý strach.


Stále stejná děsivá vzpomínka a díky tomu to nezvládám.


„Pomohu ti s tím, aby z tebe byl ten lidský upír. Spolu to zvládneme. Vím, že nechceš zabíjet," řekne a já k ní děkovně zvednu oči a ještě víc se k ní přimknu.


„Nechci. Už nikdy," zachraptím. Horko těžko potlačím ty pitomé slzy. „Věř mi. Neublížím ti." Zadívám se na ni a snažím se v těch gestech najít střípky strachu, ale ona se vážně nebojí a mně to dodá odvahu.


„Nebojím se tě. Vždycky jsem ti věřila." Hladí mě po vlasech a usmívá se… možná stejně jako naše maminka. „Bolí to, viď?" komentuje mé držení se za břicho.


Tupá bolest se mísí s mým svědomím a dohromady mi to ubližuje jako málo co, ale díky ní to tolik nevnímám. Zaskočí mě, jak moc se do mě dokáže vcítit. Úplně mě udivuje. „Je mi fajn," špitnu a omluvně se zašklebím.


„To bude dobré. Jen se uklidni." Mateřsky mě k sobě vine.


Trochu sebou cuknu, když se zprudka rozevřou dveře a do nich vejde Chester. Sjede moje vyceněné špičáky pohledem a nesouhlasně se zadívá na Dicka. Jenže já se přece nechystám do nikoho zakousnout!  Není to hladem, ale bolestí!


„Co se děje?" zajímá se, zatímco ho Desire probodává pronikavým ledovým pohledem, až se po ní nechápavě otáčím.


„Malej," pípnu a ještě víc se schoulím do klubíčka.


Des mě chytí za ruku a tupě se na něj zadívá.


Ale jen co mě Chester vezme do náruče, přitulím se k němu, a je mi jen díky jeho přítomností o něco lépe. „Chtěla bych mluvit s Kytkou. Chci se jí… omluvit za svoje chování. Už jí neublížím," vyheknu a začnu znovu vykládat ten svůj hrdý zákrok s kořistí, která přežila!


„Až ti bude lépe, můžeš se za ní stavit. Povím jí to." Dostane ze sebe a v náruči mě přenese do mého pokoje. Když mě položí na postel, poklekne si ke mně a rukou mi zajede na podbřišek. Stále je takový netečný.


„Zlobíš se na mě," vydechnu a je mi opět k pláči. Pitomé hormony. Pitomá potlačovaná nátura! Nedivím se, že je tak chladný. Zklamala jsem ho. Ublížila jsem mu… zase, sakra!


„Nezlobím," řekne a něžně se věnuje našemu synovi.


Pod jeho dotekem bolest mizí jako mávnutím kouzelného proutku.


„Jen jsem si myslel, že ses rozhodla … být upírem." Svraští čelo a prsty mi prohrábne vlasy. „Tohle tvé chování mě opět překvapilo," dodá zamyšleně.


„No, vlastně mě od toho odradil Dexter, kterej mě nejdřív podporoval v tý krutosti. Došlo mi, že nechci bejt jako on." Zadívám se mu výmluvně do temných chladných očí. „Že přece musím mít na vybranou. Když začal dělat scény, tak mi došlo, že jsem na správný cestě. Ukázals mi, že to jde i jinak." Letmo se na něj usměju, protože jsem myslela, že tohle ho potěší. „Jenom to ještě neumím plně ovládat, ale fakt se snažím a držím se, co to dá!" Dodám horlivě, aby si nemyslel, že mi na tom nezáleží. Ovládání a bezbolestné sání se stalo prioritou číslo jedna. „Uvědomila jsem si to díky tobě. Dost mi tvoje přeměna … ublížila. Pomohlo mi to utřídit si myšlenky. Došlo mi, že nás takový nechci," polknu bolestně.


„Jaká proměna?" ozve se nechápavě a nakloní hlavu na stranu. „Já jsem přece pořád stejný." Stáhne ruku z mého břicha, když se malý uklidní.


„Ne, nejsi," odvrátím od něj hlavu. „Když jsi bránil Kytku, tak jsi byl citlivej. Byls jinej. A pak ses změnil. Polibky, doteky…


Všechny ty něžnosti… To byla jenom hra, sakra," zatnu bolestně čelist. „Změnil ses zpátky ve zlýho upíra. Takovýho, jakýho jsi říkal, že tě chci. Možná jsem tě tak chtěla, ale to jsem nebyla já." Zadívám se mu zoufale do očí ve snaze vidět v nich tu lásku, která se tam dříve prala s temnotou.


„To byla … jen hra. Jsem pořád stejný," povzdychne si a přitáhne mě k sobě. „Musel jsem to na tebe hrát, abych z tebe vymámil tu Di, kterou jsem chtěl," usměje se na mě a v očích mu blýskne. „To předtím hra nebyla. To bylo moc hezké," přizná a mně začne srdce plesat. „Takže pokud chceš být takováhle, tak já budu zase takový, jako když jsem chránil Chris. Ale jestli budeš zlá, budu muset být také špatný…" zadívá se mi pronikavě do očí.


Ztěžka polknu. „Takže když budu krutá…" zavrčím a na ukázku ho kousnu provokativně do rtu.


„Tak já budu také," zavrčí hrdelně jako správný upír a oplatí mi stejnou mincí, až slastně přivřu víčka a usyknu.


„A když budu hodná…" Jemně mu vjedu do vlasů a s naprostou něžností ho políbím na rty.


„Tak já budu také hodný," zašeptá s vroucím pohledem do mých očí a zahalí vzduch svými feromony, až mu padnu do náruče a nechám se od něj jemně hladit a laskat.


„Sakra, ublížils mi tím a … ne málo," zamračím se.


„Ty mně také."


„Takže jsme si kvit," ušklíbnu se bolestně a něžně ho líbám na krku přesně tam, kde je zahojená ranka. „Buď jakej chceš, já tě budu stejně milovat," šeptám a věnuju mu něžností kolik jen je schopen přijmout. Zase mi do těla vkrádá to kouzlo … láska. Chápu, že on by mě zřejmě jako upírku nechtěl, ale pro mě je vážně celým světem.


Zhoupne mě v náručí a začne mě nenásilně líbat. Vášnivě se mě dotýká a já mám výčitky svědomí díky tomu ubohému snílkovi uvnitř sebe. „Něco ti musím říct," zahučím a odtáhnu se od něj. „Když jsem byla v tom stavu, já … jsem si dokázala představit, že bych se milovala s někým jiným," zašklebím se protivně a do těla se mi vkrádá stud. I touhle hloupostí má věrnost trpí. Nevěra v mysli je nevěra v mém snu a to se trestá. To mě bolí! „Mě to tak mrzí… Takový myšlenky normálně nemám. Já chci jen tebe, sakra. V tom stavu jsem se sice nikoho nedotkla, ale už jen, že jsem na to myslela… Sakra, připadám si jak coura," přiznám bídně a tak maličko odkryju svůj svět malé naivní holčičky, která si přála lásku a získala ignoraci. Která toužila po dotecích a objetí a získala zbytečné peníze.


„Víš přece, co pro mě naše společný chvíle znamenají… Nechci je prožívat s někým jiným! Věnovat něžný doteky a polibky někomu jinýmu." Nechutí se oklepu. „To by mě bolelo a ublížilo by to i tobě. A to nikdy nechci. Chci jen, abys věděl, že i když jsem k tomu, jako upír měla sklony, neudělala jsem to, protože vím, že ty bys mi to taky neudělal. Já ti věřím, věř mi prosím taky a odpusť mi to," povzdychnu si a necítím se zrovna nejlíp. Taková přiznání nedělám každý den. Neukazuju tak často, kdo vlastně jsem.


„Pokud jsi s nikým nic neměla, tak není co odpouštět," usměje se na mě. „Myšlenky máme přece všichni. Jde jen o to, jestli je uskutečníme nebo ne," řekne a mile mě překvapí, s jakým klidem to bere.


„Moc tě-" Nedořeknu, jelikož do místnosti bez klepání (!) vejde Desire a útočně se posadí na postel. Nechápavě otevřu pusu a zase ji zavřu.


Dívá se na mě vyčítavě.


„Sakra, Des, vždyť já … mu nic neudělám!" vyprsknu bolestně a zničeně padnu do polštáře. Do očí mi při té nevyslovené nedůvěře vniknou slzy. Jak ubohé!


„Chtěla jsi něco, Desire?" ozve se hrubě Chester, až sebou trhnu. Nikdy jí neříká celým jménem a není na ni takový, protože ona je přeci jen choulostivá.


Samozřejmě, mé dvojče ihned znejistí a já Chazze sjedu zpytavým pohledem.


„Co je?" reaguje na můj výraz otázkou.


„Děje se něco?" zeptám se a odprostím se od Chestera, abych ji mohla vzít za ruku.


Jen zavrtí hlavou a kajícně se usměje.


Když do místnosti vejde i Dick, je to jako by mne polili ledovou sprchou.


Důvěra je vážně hmatatelná!


„To není o důvěře, Di," řekne padlý anděl a posadí se vedle mého dvojčete.


„Co to sakra…?" vydechnu, ale pak to nechám plavat. Sice ho ještě probodávám zmateným pohledem, ale jelikož se tváří stejně pitomě jako já, brzy toho nechám.


„Co trávit více času spolu?" zazubí se Dick, jen co mu Desire něco pošeptá.


Trochu se ošiju. Být teď ve svém paranoidním stavu, už zdrhám oknem na širé nebe. „Jestli je to kvůli mně, tak můžete bejt v klidu. Myslím, že Chester by mě sám dobře zpacifikoval, ale klidně tady zůstaňte." Pokrčím rameny a posadím se na okno. Jasně, tohle mi vůbec nevadí, je to stejně příjemné jako klistýr! Báječný, sakra! Prsknu v duchu. Tohle mi ještě scházelo! Veřejné linčování důvěry! Ovšem oni se nedívají na mě, ale na Chestera. Jako by snad někoho při nejmenším zabil.


„Pokud po tom tolik prahnete, tak pro mě za mě," zašklebí se chladně a natáhne se na postel.


„Něco se děje, Chazzy?" promluví Dick.


Můj upír zvedne hlavu a chlad z něj přímo sála. Jako by mu bylo proti srsti, že jsou tady. „Nic. Co by se dělo? Copak se pořád musí něco dít?!" odpoví s podivným klidem, který jsem u něj vídala v našich začátcích.


Po zádech mi přejede mráz.


„Jsi divný," řekne Desire a já zamrkám očima. Nechápu už vůbec nic!


„Nesmíš všechno tak prožívat," ušklíbne se.


Des zalapá po dechu.


„Sakra, Dextere!" vyjeknu, když ten vůl dosedne na parapet a div mě neshodí. Nemluvě o tom, že jsem se tak lekla, až se mi z toho zatmělo před očima.


„Dianko!" zavrčí mi zle do ucha.


Při tom oslovení se po něm naštvaně oženu.


„Celá banda spolu," zazubí se a posadí se panovačně vedle mě.


Odfrknu. „To víš, zkoušej grupáč, ale zatím se nemůžou dohodnout na poloze," zašklebím se ironicky a strčím do něj, až zavrávorá a tupě doskočí na podlahu.


„Přece by ses nebála," zavrčí, jakmile spatří mé dvojče.


Desire v Dickově náruči začne ihned zděšením vibrovat. Není dobré dávat svůj strach až takhle bezprostředně najevo.


„Nepohrajeme si?" Zadívá se na mě a naráží tak na týrání, na které bych sice chuť měla, ale…


Prudce zavrtím hlavou.


„S tebou je taky hovno prdel," vyčte mi a ohlédne se po ostatních. „Co Chazzy? Jdeš?" Drbne do něj.


Dotyčný se na něj zadívá a zvedne se z postele. Je o něco vyšší než Dex a rozhodně výhružnější. „A víš, že asi ano? Nějak mě to tu začíná nudit," řekne a já ze sebe vydám cosi mezi skřekem a údivem. „Do hajzlu, co je?" řekne podrážděně, když na něj všichni koukáme jako tele na nová vrata. „Nekoukej, jak kdybys mě nikdy neviděl, Dicku, a raději se připoj," zazubí se na mého blonďatého kamaráda. „Nebo si z tebe Desire udělala podpantofláka a ty se bojíš prosadit vlastní názor?" ušklíbne se a sjede je oba pohrdavým pohledem.


„No, šel bych," hlesne Dick a zadívá se na mé dvojče omluvným pohledem.


„Tak běž," usměje se a políbí ho na rty.


Tak takhle to asi vypadalo, když jsem se s ním líbala. Ušklíbnu se v duchu a dívám se, jak se od ní odpoutá a stoupne si vedle rozcuchaného Dexe, který na mě upře své pichlavé oči.


„No tak, Di … seš moje učednice. Přece nebudeš trčet doma!" zahalasí a já skloním hlavu.


„Já s tím končím," zamumlám a uhnu před ním, když mě chce chytit. Nechtěně vrazím do Chesterova ledového těla a on mě ihned uvězní ve svých pažích, až mi v těle vytane chuť majetnosti. Chazzy je velmi majetnický upír… Ale řekla bych, že se to v něm teprve začíná projevovat. To zjištění by mě mělo děsit, ale … neděsí.


„To snad… Chazzy, domluv jí!" zvolá Dexter. „Dneska nechala oběť před nemocnicí!" vytáhne to jako něco ukrutného.

Něco, za co bych se měla stydět a já jsem na to přitom hrdá!


„Představ si, že by ji někdo našel! Musel jsem ji dorazit!" ušklíbne se.


Jako na povel sebou trhnu. Sakra, kník?! „Cože jsi udělal, ty zmetku?" vyjeknu zoufale a chytím se za hlavu.


„Zabil jsem ji!" Vycení na mě pobaveně špičáky, až mám chuť mu je vyrazit.


Zhnuseně nad ním zakroutím hlavou a potlačím slzy. Tak ona … nepřežila. Ona měla žít, byla to má cesta zpátky a teď.


„Ty souhlasíš s tím, aby byla takováhle?" otočí se na Chestera a evidentně mou opovrhuje.


„Nech ji. Ještě neví, jak to chodí," usměje se Chazz mateřsky a ještě víc mě k sobě přitáhne. „Navíc já mám rád, když je tak… nevinně lidská, viď lásko!" Chytí mě za bradu a natočí mě k sobě, aby mě mohl políbit. „Až z ní budu chtít udělat správnou dračici, zaučím si ji sám," zašklebí se na Dexe a ještě majetněji mě k sobě přivine, aby snad každému došlo, že jsem jeho.


„Taky by ses mohl někdy podělit," prskne pitomě Dex.


Zavržu nad tím zuby. Idiot.


„Nikdy se nedělím o to, co je MOJE!" Věnuje mu povýšený pohled, až se maličko oklepu. Je hodně majetnický, ale mně to nevadí. Jsem jeho. Vždycky jsem byla. Ať už kořist nebo cokoliv jiného. Vždy mu budu patřit a nejhorší je, že mě to pokaždé bude těšit.

„No, už byla skvěle zaučená," brblá Dexter. „Fakt krásně jsme si spolu užívali!" provokuje Chestera.


Hodím po něm zlým pohledem. Jestli ten zubatej zmetek něco cekne, sakra, přišpendlím ho ke zdi kůlem jako motýla!


„Jenom krmení," dodá srabácky, když Chazzy zavrčí tak ostře a žárlivě, že se skrčím. „Víc mi nedovolila," ušklíbne se a naznačuje gesty, že jsem o hodně přišla.


Pobaveně se na něj uculím.


„To bude tím, že já jsem pro ni ten jediný," zavrčí Chester sebejistě a prohlíží si mě s takovým zaujetím, až je mi trochu úzko. Dlaněmi přejíždí po mém těle a hladí křivky a kůži, která při jeho ledovém doteku růžoví. „Možná byste s Dickem měli letět sami. Jdou na mě jiné chutě…" Vycení na mě špičáky a zajede mi prsty na takové citlivé místo, až se rozechvěju a zašklebím se na něj, abych zahnala svou stydlivost. „Měl bys uvažovat o tom, že bys z Desire udělal alespoň částečného upíra, jinak nevím, jak tu přežije." Otočí se Chaz směrem k Dickovi.


„Chazzy, já to umím udržet na uzdě, na rozdíl od tebe. Nějak se mi to tvoje chování nezdá. Co se u Chris stalo tak zásadního, že tě to takhle začalo měnit?" Zajímá se padlý anděl a vážně se mu při tom dívá do tváře svýma nebesky modrýma, nezkaženýma, očima.


„Nestalo se nic, tvoje křehulka nás vyrušila," ušklíbne se tak upířím způsobem, až se oklepu.


„Co se stalo u Kytky, sakra?"


Chester protne Dicka výhružným pohledem. „Nic, co bys musela vědět, lásko. Nelam si s tím hlavu," usměje se na mě konejšivě.


Trhnu sebou. „Jak nic, co bych musela vědět?" Zadívám se na oba. Dick přede mnou pohledem uhýbá, zato Chazzy se mi do očí dívá zpříma. Nedovolím si obvinit ho z nevěry, když jsem sama měla takové hříšné myšlenky. Ale co když to není o nevěře, ale o… A sakra! Zabublám v duchu. „Přitížilo se jí?" Dostanu ze sebe zajíkavě a uvědomuju si, že jsem ji vlastně mohla i zabít! Nemohu mu mít za zlé, když se o ni tak stará.


„Hrozně," prskne ironicky Desire, až se po ní otočím.


„Hrozně?" Opakuju přiškrceným hlasem a hrdlo se mi svírá. Nevím, zda jsem ten tón hlasu rozeznala správně.


„Nic se jí nestalo. Je na tom lépe. Nemusíš si dělat vůbec žádné starosti," řekne Chester a zabodne se Des dlouze do očí, zatímco mě uklidňuje.


Odpoutám se od nich a posadím se na postel. Pažemi si obejmu kolena a schovám hlavu, aby nebylo vidět, jaká jsem … ubožačka.


„To ji necháš trápit se?" sykne Desire a snaží se ke mně dostat, ale Chester ji odstrčí.


„Netrápila by se, kdybys neměla takové řeči!" zahřmí natolik, že se leknu i já.


„Ale no tak." Mírní je Dick.


Nechápavě se na ně dívám skelnýma očima. Oni se přou? Oni?!


„Lásko, Chris je v naprostém pořádku. Rána se jí hojí dobře. Brzy odsud bude moct odejít." Přiklekne si ke mně Chazzy a hladí mě po vlasech.


„Jsi si jistej?" zazoufám si a svezu se do jeho náruče, kde mě obejme jako bych byla křehký porcelán a jeho náhlá nadřazenost je tatam. Dívám se na něj a jako by měl nutkání slíbat mé slzy. „Mě to moc mrzí," fňuknu zlomeně a nechám ho, aby mě hladil po vlasech. Uklidňuje mě to. „Všechno, co jsem provedla. Vším, čím jsem se stala, sakra!" Rozbrečím se hloupě. Ty hormony mi dávají vážně zabrat!


„Věř mi. Skutečně bude brzy v pořádku," usměje se na mě a sjede mi pro jistotu ledovou dlaní na podbřišek. „Už se tím netrap. Přežila a to je hlavní, ne? Víš, kolikrát se ti tohle ještě stane?!" Pohladí mě po tváři a já při jeho posledních slovech zalapám po dechu.


„Co kdybychom spolu skočili na procházku do města … mezi lidi. Myslím, že by ti to prospělo. Vzpomněla by sis, kam patříš. Co ty na to, Dianko?" Chytí mě mé dvojče, s totálně absurdním nápadem, za ruku.


Vyděšenýma očima se na ni podívám. To je jako postavit před alkoholika plné sklenky chlastu. Chce mě týrat nebo zkoušet mé sebeovládání?!


„To je jako bys ji pozvala do restaurace," ušklíbne se Dexter od okna, který nás celou dobu pobaveně pozoruje.


„Nebude to nejlepší nápad," ozve se Chester a zadívá se na ni nesouhlasně. Desire se ošije. Já vím, chtěla mi pomoct, ale tohle je vážně velké pokušení! Stačí, že je tak blízko mě a já stále slyším, jak jí protéká tělem ta lahodná chutná krev! Je pro mě tak těžké soustředit se na něco jiného!


„Tebe se neptám! Ptám se Di," řekne trucovitě a dá si ruce křížem, zatímco se roztomile mračí jako malá tvrdohlavá holčička, která se poprvé pokusila odporovat.


„Ale já za ni zodpovídám, na rozdíl od tebe!" ušklíbne se Chazzy.


„Ty určitě," odfrkne mé dvojče, které poznalo, jak chutná vlastní názor. Mlha v očích se jí sarkasticky přelévá, když zatíná zuby a prská kolem sebe. Náhle je mi podobnější…


„Nebuď tak milá," zavrčí Chester pobaveně, zatímco nevěřícně pozoruju jejich špičkování. Desire a Chazzy si vždycky moc dobře rozuměli. Obvykle se na názoru shodli a dokázali si povídat bez toho, aby se vzájemně chtěli sežrat, jako právě teď.


„Proč jste na sebe takový?!" zamračím se a poposednu si. Nelíbí se mi, když jsou na sebe tak zlí. Děsí mě to.


„Jen malé nedorozumění," odbude mě můj upír a znovu mě stáhne k sobě na klín tak nějak obranářsky, jako by se snad bál, že mi mé šedé dvojče nějak ublíží.


„Ty tomu říkáš takhle?!" prskne Desire a v afektu sebou trhne, jako by ji svrběla ruka. „Přijde mi, jako bys snad ani nelitoval!" zabodne se mu do očí.


Tenhle pohled znám. Je tvrdý a vyčítavý a bůh ví, kde se ho právě ona naučila.


Co se to sakra děje? Sjedu pohledem na Dicka, který jen zavrtí hlavou. Nebesky modré oči mi rozumí, ale ani necekne. To znamená, že přede mnou všichni zase něco tají, anebo jsem to zředila málo a mám počáteční paranoidní stavy. Sakra!


„A mně zas přijde, že strkáš nos do věcí, do kterých ti nic není," sykne tvrdě Chester a v temných očích se mu nebezpečně blýská. Sevře mě v náručí natolik, až se nemohu ani hnout. Jako by měl strach, že mě od něj Desire odvede!


„Raději si hlídej svého upíra a nenavážej se do mě," zavrčí výhružně a ohrne varovně rty, aby jí ukázal špičáky. „Pokud si dobře pamatuji, tak postel jsem s tebou nikdy nesdílel," ušklíbne se. „Ale to ani Dick, co?" zavrčí pobaveně, až se na něj prudce otočím.


Tak tohle je pro ni podpásovka. Sakra, co blbne?! Vždyť ví, jak ona to má.


Desire ihned zrudne a začne ztrácet půdu pod nohama. Zbědovaně v sobě ušlape tu maličkatou vzdorovitost, která se mi na ní tak líbila. Je z ní zase ta šedá myš, která mi tak pekelně leze na nervy.


Byla bych raději, kdyby byla trochu odvážnější. Postarala by se sama o sebe a já bych se o ni nemusela bát.


Desire už ani nepípne. Dá mi sesterskou pusu do vlasů, zatímco stydlivě klopí oči k zemi a vyjde i s Dickem ze dveří.

Ten se na Chestera zatváří mírně naštvaně a zavrtí nad ním hlavou, zatímco na mě kývne, abych se držela.


Povzdychnu si. „Sakra, To´s nemusel," usyknu skrze zuby a odtáhnu se od něj. „Proč jste na sebe jak psi?" Trucovitě se k němu otočím zády.


„To se zeptej svojí sestry, proč mě najednou tak nesnáší," zkřiví rty a přitiskne mě k sobě. Zdá se, že v tuhle chvíli je schopný pustit k sobě jen mě.


„No, tak já teda letím sám," odfrkne Dex a vyletí mírně nakvašeně z okna.


Všichni, kteří dnes odešli z mého pokoje, jsou naštvaní a kupodivu ne mou vinou.


Přihlašte se k odběru novinek na stránkách
Opište prosím kontrolní kód "9697"
4.7.2012
Na facebooku Hry o duši jsme zveřejnily fotku Desire, která se tak ráda ohání známým "Ježiši Kriste!".) Posuďte sami, jestli jsme se tímto výběrem (na kterém jsme se kupodivu se spoluautorkou shodly hned!) strefily i do vaší představy.)





© 2012 Chensie Dewill a Wish
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one